O našem fotbalovém klubu

Kolem roku 1920 v Tovačově několik nadšenců započalo provozovat hru zvanou fotbal. Nejprve jen pro vlastní zábavu, ale brzy hledali soupeře v okolních obcích a sehrávali přátelská utkání. To byly první krůčky k položení základů fotbalového oddílu SK Tovačov. První utkání se hrálo za krásného počasí na hřišti "U březové aleje" při výletu místní organizace Svazu válečných poškozenců, neboť fotbal měl sloužit v té době jen ke zpestření programu. A přece se stal hlavní atrakcí pro četné diváky, kteří se zájmem sledovali historicky první utkáni Tovačova s Kojetínem, jež skončilo vítězstvím Kojetína 7:1. Naši úplně první branku za nově vytvořený fotbalový klub Tovačova vstřelil Josef Sotorník. Tento hráč byl hospodářský adjunkt (úředník) a bývalý hráč SK Přerov.

Pro úplnost stojí ovšem za zmínku, že již předtím, někdy v roce 1919, byl v Tovačově sehrán fotbalový zápas, a to mezi příslušníky 28. Pražského pluku, umístěného tehdy v Tovačově a Kojetíně. Jedna část vojáků měla být odvedena, ale vedení se nemohlo pro žádnou z nich rozhodnout. Použili originálního řešení. Sestavili z každé posádky fotbalovou jedenáctku k vzájemnému utkání s tím, že ta, která prohraje, bude odkomandována. Tovačovští vojáci prohráli 4:1 a byli skutečně odveleni. 

Předtím než začali tovačovští pravidelně hrát, museli založit klub. Sportovci tedy svolali schůzi zájemců a přátel nového sportovního odvětví na "Panský dům", aby zde řádně založili klub a zadali ke schválení stanovy. Byl zvolen výbor, v jehož čele stanul jako první předseda Alexandr Polanský, který byl ředitelem velkostatku. Jednatelem byl zvolen Karel Sulík. Byly sledovány hlavně hmotné zájmy začínajícího klubu, který měl pochopitelně finanční potíže. Také potřeboval pozemek na vlastní hřiště, který mu mohla zajistit jen správa velkostatku. Polanský dlouho ve funkci nezůstal, byl vystřídán Františkem Fialou (velkoobchodník). Pro posílení finanční základny klubu byl uspořádán ples. Na ples byla pozvána "místní honorace" v čele s manželkou velkostatkáře Gutmana, která dala darem klubu 5 000 Kč. Pravidelně se začalo hrávat v roce 1921. Od tohoto roku můžeme hovořit, že se fotbalové mužstvo účastnilo tehdejší tzv. "závodní kopané". Na rozdíl od dnešních soutěží, které tvoří hlavně hrací náplň soutěže příslušného družstva oddílu kopané, ale také celoroční práce, jednalo se na počátku především o přátelská utkání. Začátky nového klubu byly tedy plné starostí, opatření hřiště (v kapitole Vývoj areálu), šaten, kopaček, praní dresů. To vše byly problémy, jejichž řešení vyžadovalo zvláštní obětavosti tehdejších členů našeho oddílu. Vybavení mužstva bylo skromné, pořízené většinou z vlastních prostředků nebo svépomoci. První kopačky na míru hráčům, kteří si je taky zaplatili, ušil místní obuvník Ferdinand Neuman, celý tehdejší fotbalový úbor šila Marie Charvátová. Také branky zhotovil z vlastního dřeva stolař František Charvát. Uveďme jen namátkou jména soupeřů, s nimiž Tovačov v této době hrál. Byly to týmy Kojetína, Hulína, Holešova, Viktorky Přerov, Zlína nebo týmu Hodolan.

Výkony hráčů SK Tovačov byly tehdy asi na úrovni rezervy prvotřídních klubů, ostatním klubům z okolí byl Tovačov přibližně rovnocenným soupeřem. Na prvotřídní Hodolany, či dokonce na první mužstvo Přerova ovšem nestačilo. Od Hodolan byl dvakrát katastrofálně doma poražen 8:1 a 5:2, s prvním mužstvem Přerova prohrál na jeho hřišti 8:0. Nad Kojetínem se dlouho vítězilo, až jednou tovačovští na jeho hřišti prohráli 4:1 a od té doby býval vždy výsledek na vážkách. Za zmínku stojí jedna skutečnost, která potvrzuje, že i tenkrát bývalo na hřištích horko a že zfanatizovaní fanoušci nedbali sportovních pravidel a slušnosti. Stalo se, že v roce 1924 SK Tovačov v Hodolanech přece jen 2:1 zvítězil a to bylo pro místní diváky přespříliš. Po Sotorníkově druhém gólu, když předtím vstřelil i první a Tovačov se ujal vedení, strhla se na hřišti rvačka a tovačovští byli rozohněnými diváky hnáni ve sportovních úborech až na nádraží do Olomouce. Teprve ve vlaku a v Brodku, kam jim zbytek civilních šatů byl dovezen, se oblékli a pak pěšky nebo na kolech, tak se tenkrát jezdilo na zápasy, dorazili do Tovačova. Stejné pozornosti se v roce 1925 dostalo tovačovským i v Holešově, kde mohli nastoupit do autobusu jen pod policejní ochranou.

V začátcích bral klub do mužstva každého, kdo dovedl hrát kopanou a působil v Tovačově nebo v okolí. Tak hrál za Tovačov učitel Valenčík, výborný obránce Hanácké Slavie, Ličman ze Židenic aj. Dobří hráči byli získáváni i jiným způsobem. Kupříkladu v Přerově byl nadbytek hráčů, kteří se nemohli v místních klubech uplatnit a mnozí z nich se tak přihlašovali do venkovských klubů. Tak dojížděl do Tovačova Alexandr Sagan, Hradil, Bouchal a další. Hradil tvořil s Valenčíkem obrannou dvojici, kterou útočníci jen těžko překonávali. Tehdy se útočilo daleko více než v dnešní době, bylo vidět daleko více úniků i branek z rohu. Styl hry byl plynulejší, tolik se nebetonovalo a při podání "malá domů" vyvolávali diváci "zbabělost". Nejlepším střelcem, ačkoliv se to nepočítalo, byl pravděpodobně Josef Sotorník. Kapitánem prvního mužstva po založení klubu byl Matějka Jan, povoláním číšník, po něm následovali v této hodnosti Karel Sulík a František Kohn. 

TJ SOKOL TOVAČOV oddíl kopané 

Nádražní 658
Tovačov, 751 01
Číslo klubu FAČR: 7140401
IČO: 43541356

fotbaltovacov@seznam.cz
+420 728 643 431